Podzimní setkání koadjutorů na Míčově

Podzimní setkání koadjutorů na Míčově
5. prosince

Ve dnech 19.–21. října 2018 se skupina salesiánů koadjutorů (koadjutor je salesián, který není kněz) zúčastnila svého pravidelného podzimního setkání.

Jak už jste si asi přečetli v titulku tohoto článku, tentokrát se akce uskutečnila na faře v obci Míčov na úpatí Železných hor. Chalupa je využívána pardubickými salesiány a jejich střediskem, je poměrně prostorná, obklopená zahradou. V okolí se nachází malebná krajina plná lesů rybníků a hradních zřícenin.

V pátek večer jsme skoro už za tmy začali večeří - tradiční vepřová kolena z kuchyně Georga Woclawka. To nás rozproudilo do družného hovoru a bratrské zábavy.

Sobotu dopoledne jsme naplnili prací na zdejší zahradě. Bylo třeba posekat zarůstající část od náletových dřevin. Někteří motorovou pilou a křovinořezem vysekávali mladé stromky, další je stahovali na hromadu, kde si je brala další parta, která je řezala a sekala na kusy vhodné do kamen. Konečně poslední skupina několika lidí připravovala dřevo na zimní topení. Práce nám šla od ruky a významně jsme tím přispěli na další provoz chalupy.

Po výtečném obědě jsme se vydali na odpolední výlet do blízkého okolí. Naším cílem byla zřícenina hradu Lichnice, vzdálená jen několik kilometrů. Kromě několika zachovalých objektů brány, paláce, věže apod. si návštěvníci mohou přečíst historii hradu a celého kraje. Kromě historických událostí se k této lokalitě váže několik legend a pověstí, o co méně hodnověrných, o to více barvitějších. Co ale tomuto místu nelze upřít, je nádherný výhled do kraje prakticky všemi směry. Po důkladném prohlédnutí a neúspěšnému hledání otevřené cukrárny jsme se pak vydali na zpáteční cestu.

Sobotní večer jsme stejně, jako ten předchozí, strávili spolu v chalupě.

V neděli nás čekal závěrečný úklid a dopolední mše svatá. Po obědě jsme už jen dobalili svoje věci a po nezbytné kávičce se rozloučili. Koadjutorský víkend rychle utekl a už se začínáme připravovat na ten další, tentokrát na jaře 2019.