Postní duchovní obnova 2018

Postní duchovní obnova 2018
14. března

V pátek 9. 3. 2018 se nás pár statečných vypravilo duchovně se obnovovat a prohloubit vztah s Bohem na faru do Bratřejova.

Celou obnovou nás provázeli zlínští salesiáni P. Radek Gottwald a P. Petr Boštík, a ještě čestný host až z Prahy a Radkův spolužák ze studii P. Vladimír Slámečka. Sešli jsme se v 17:00 ve Zlíně na autobusovém nádraží a vydali se busem na místo určení. Přivítala nás útulná a vytopená fara. Zabydleli jsme se, a zatímco naše skvělé kuchařky připravovaly něco dobrého pro naše žaludky, upravili jsme si komplex vedle fary k obrazu svému a udělali si z něj příjemnou kapli pro naše potřeby. Po večeři následovala aktivita s tvořením, kdy na velké papíry každý vytvořil něco z jeho duše: jak se kdo cítil, co má rád, cokoliv. A to pastelkou, fixou, temperou, vodovkou, co bylo po ruce. Tyto plátna jsme si nakonec vylepili na zdi do kaple, kterou zdobily až do konce našeho pobytu. Celý den jsme zakončili společnou večerní modlitbou. A k odpočinku jsme se odebrali již v tichu, na kterém jsme se domluvili.

Do sobotního rána nás probudila písnička a my mohli vstoupit do dalšího dne. V tichosti jsme se sešli na ranní modlitbu. Po snídani následoval dopolední program. Ten probíhal ve stylu osobní volno střídaje se s přednáškami na téma celé duchovní obnovy, a to ,,Nazval jsem vás přáteli“, na které hovořil P. Vladimír Slámečka. Nebojím se za nás všechny říct, že si nás svým velice zajímavým hovořením o přátelství a lásce mezi Bohem a člověkem a taky o mezilidských vztazích a všem co vlastně zrovna přišlo na talíř a že toho bylo hodně, jednoznačně získal. V tomto duchu jsme setrvali do výborného oběda. To byl čas povídání o nových zážitcích po dopoledním prožíváním dne v tichosti. Po vydatném jídle a odpočinku jsme se vypravili do místní přírody, do krásného počasí na křížovou cestu. Hned na počátku cesty jsme si našli každý 14 kamínků a ty jsme pak na jednotlivých zastaveních zanechávali, jako něco dobré nebo zlé, co se v našem životě povedlo či nikoliv. Každý nesl chvíli dřevěný kříž, a četl zastavení. Po návratu na faru a po malé svačině jsme se opět mohli zaposlouchat do povídání P. Vladimíra. Pak byl čas volna, možnosti svátosti smíření nebo jen přátelského povídání s kněžími. Po večeři následoval film Mlčení. O útlaku křesťanství v Japonsku a vraždění křesťanů a misionářů. Po skončení jsme o tom, co jsme viděli diskutovali. Poté se odebrali do kaple, kde se zakončil den společnou modlitbou. Pak byl čas odpočinku, ale řada z nás využila noční soukromé adorace, kdy jsme se jednotlivě střídali v kapli po půl hodině a trávili svobodně čas s Bohem. První začínal od 23 hodin a poslední zakončoval v 4 hodiny ráno.

Nedělní ráno probíhalo velice podobně, jen přede mší jsme dělali každý sám rozjímaní nad nedělním textem. Poté jsme se zúčastnili s místními lidmi nedělní bohoslužby. Následovalo uklízení a oběd. Po 13. hodině jsme zvedli kotvy a rozloučili se s farou, a i s ostatními. Nyní můžeme jen vzpomínat na parádní čas strávený společně v Bratřejově. Na závěr patří naše díky určitě salesiánům, P. Vladimíru Slámečkovi, jenž nás dychtivě sytil slovem, kuchařkám, které nám celý pobyt svědomitě a výborně vařily a všem lidem, s kterými jsme mohli tento čas prožít.

David Holík

Související galerie