Mladší ministranti v Sebranicích 2018

Mladší ministranti v Sebranicích 2018
24. července

Zbývá poslední dílek do dokončení stavby. Zástupce stavbyvedoucího hbitým pohybem svých prstů vztyčí obelisk na svatopetrském nádvoří a okolo shromážděný zástup dělníků propuká v ohromný jásot. Kostel stojí, party může začít!

Týdenní dřina na stavbě vynesla chlapcům pěkné sumičky peněz a ty je teď třeba utratit na burze za vysněnou odměnu, kterou tvoří např. kofola, chipsy, džus, karty, kšiltovka a další cennosti. Po vyčerpávajícím hulákání v dražební místnosti někteří kluci sice v kapli při večerní modlitbě předčasně usínají, ale nakonec se své vytoužené postele přece jen dočkají a upadají do sladkého spánku… Vítejte u zpráv o našem ministrantském táboře v Sebranicích u Litomyšle!

Nechybělo moc a nikam jsme nejeli. Při hledání spojů nám uniklo, že vybraný autobus do Přerova je ve skutečnosti místenkový minibus, do kterého bychom těch 14 kluků a 5 vedoucích nenarvali ani kladivem. Díky střelhbité reakci našich hlavních vedoucích jsme naskočili na trolejbus a poté na vlak, a tábor se tak odkládat nemusel a od 15. do 20. července úspěšně proběhl.

Celý pobyt se nesl ve stavěcím duchu. Hned na nádraží kluky přivítali stavbyvedoucí se svým zástupcem a oznámili jim, že se z nich stávají dělníci na stavbě nového kostela, kterým bylo téměř tisící dílkové 3D puzzle chrámu sv. Petra ve Vatikánu (vyhotovené dílo bylo k vidění na desáté mši svaté). Program byl pestrý a za úspěšné splnění her, různých aktivit nebo třeba i ochotu pomoci kluci vždycky obdrželi další dílky kostela, které jim pak večer proplatil za peníze arogantní stavbyvedoucí či jeho chlácholivější zástupce. Dílky pak kluci společně skládali a nejednalo se o snadný úkol. Několik „cihel“ se ze stavby dokonce ztratilo v hlubinách klučičích kapes, za topením nebo v odpadkovém koši, díky včasnému zásahu v podobě nástěnky s plastovými sáčky, na které se kluci jen zbožně dívají, ale do ruky je nedostanou, se však počet ztracených dílků podařilo minimalizovat na tři, což považuji za velký úspěch.

Hned po příjezdu bylo zapotřebí najít vhodné místo pro nový chrám a vykopat pořádné základy. Kluci putovali křížem krážem po vesnici a na určených stanovištích hledali pečlivě schované obálky se zašifrovanou zprávou, po jejichž rozlousknutí zase běželi dál. Základní desku nakonec objevili v kopřivách farní zahrady.

Aktivity dalších dní byly opravdu různorodé. Jedním z úkolů byla stavba mostu přes rozbouřený, v některých místech až loket hluboký potok, kterého se kluci zhostili natolik dobře, že po obou mostech prošli i někteří vedoucí! Krásným okamžikem byla návštěva rodiny Kysilků v Poličce, kteří nejen že dosyta nakrmili 19 hladových krků, ale dali nám dokonce na několik hodin k dispozici svůj dům, zahradu a hračky, čehož kluci s chutí využili. Velice napínavý byl také souboj mezi polonahými indiány a oblečenými bělochy o bezpečný převoz dostavníků zdivočelou prérií a velký úspěch rovněž zaznamenaly vodní hrátky v litomyšlském bazénu. Dále nechyběla skupinová stavba věže z brček a lepící pásky bez použití jindy velice proříznutých mluvidel a jedné ruky schované za zády nebo třeba lesní golf, fotbal, běhací hry, procvičení ministrantských znalostí a další. A nezapomenutelným momentem celého tábora byla návštěva slovensky mluvícího argentinského fotbalového fanouška přicházejícího z Ruska (hraného Davidem Oharkem), který nás všechny svou akční hrou s neviditelným míčem náramně pobavil.

Vedle her a výletů si kluci také každý den vyslechli krátké témátko o kostele jako místě setkávání, o společenství, které v kostele tvoříme, o liturgii, základech kostela nebo našem křesťanském působení, když kostel opustíme.

Jak jsme celý tábor zakončili už víte, a tak nezbývá než všem poděkovat za skvělý týden! Myslím, že jsme si to všichni užili, a doufám, že společně strávený čas a prožitky v klucích něco zanechaly a ponesou dobré ovoce.

                                                                                                                         Jakub Honěk

Související galerie